Jdi na obsah Jdi na menu
 


Andulka a strašidýlko (ukázka)

16. 2. 2007

Výstup 3   v lese

( Kmotr vstoupí )

Andulka : Jé strašidlo !

 Kmotr : Fuj to jsem se lekl. Kdopak to tady kvílí na lesy ?

Andulka : Vy nejste strašidlo ? Je to jsem ráda, že vás vidím kmotře, já myslela, že je to strašidlo.

Kmotr : Andulko to jsi ty? Co tu děláš takhle pozdě v noci.Ty jsi se ztratila ?

Andulka : Ne to ne. No možná tak trochu. Víte já jdu hledat poklad na temném vršku.

Kmotr : No to jsou mi věci. A poslouchej Andulko, ví o tom tatínek ?

Andulka : To máte tak kmotře. Tatínek potřeboval peníze, aby nakoupil pšenici na naše políčko. Tak si půjčil peníze od bohatého sedláka. Ale pšenice nestačila vyrůst. A tak sedlák vzal tatínka do vězení a chce si vzít naší chaloupku. Musím nutně sehnat peníze. No a proto jsme se vydala hledat poklad.

Kmotr : Tak takhle to tedy je. Ale Andulko poklad je schovaný na temném vršku a tam jsou v této chvíli domovem strašidla.

Andulka : ( vystrašeně ) Strašidla říkáte ?

Kmotr : Tak, tak, strašidla. Hlídají ho a jen tak někomu nevydají. Opravdu se tam chceš vydat ? Sama a v noci ?

Andulka : A vy byste kmotře se mnou nešel ?

Kmotr : Ale což o to šel Andulko. Ale jestli chceš poklad opravdu získat musíš tam jít sama. Dokážeš to ?

Andulka : No když sama, tak sama, co se dá dělat. Tak mi alespoň kmotře ukažte správný směr ať dlouho nebloudím.

Kmotr : Ale to víš, že ukážu. Jsi statečné děvče Andulko Snad se ti podaří poklad najít a tatínkovi pomoci. A opravdu se nebojíš ?

Andulka : Tatínek říkal, že když se člověk bojí měl by si zazpívat.

Kmotr : To měl pravdu tvůj tatínek.  Tak šťastnou cestu kousek tě doprovodím.

Písnička :  Strach má velké oči

Výstup 4. Na temném vršku

První  strašidlo :  Přátelé strašidla, to jsme se krásně sešli.

Druhé strašidlo : Jo jo to jsem se krásně sešli. 

První strašidlo  Nikomu poklad co zde strážíme nedáme.

Druhé  strašidlo :  Jo jo s nikým se o něj nerozdělíme. Nikoho sem nepustíme.

Strašidýlko : Nikoho sem nepustíme. Když mě přijde, že je tu trochu nuda.

První strašidlo : Co to povídáš ? Nejsme tu pro zábavu. Máme tu důležitý úkol.

Druhé strašidlo : Jo jo důležitý úkol, Musíme poklad chránit proti chamtivým lidem.

Strašidýlko : Jakým ? Nikdo sem nechodí, každý se bojí. Já povídám, že je to tady nuda.

První strašidýlko : Jen buď rádo strašidýlko, že je tu nuda. Chceš aby se tu kdekdo coural ?

Druhé strašidlo : Jo, jo, moje řeč takhle je to lepší. Chceš aby tu  kde kdo coural ?

Strašidýlko : Tak co budeme dneska večer dělat.

První strašidlo : Co by ? Budeme tu strážit.

Strašidýlko : A to je všechno ? To je tedy pěkná nuda to vám povím.

Druhá strašidlo : Já vím co budeme dělat… já vím…. budeme dělat bu bu bu.

Strašidýlko : No to je skvělý. To bude vážně super večer. Ale počkejte zdá se mi že támhle někdo jde.

První strašidlo : Co to povídáš strašidýlko ?

Strašidýlko : No jo, vážně támhle někdo jde.

První strašidlo : Máš pravdu. Koho to sem čerti nesou ?

Druhé strašidlo : Jé čerti. Vážně čerti ? Já se bojím bu bu.

První strašidlo : Ale jdi ty čeho se bojíš ? Vždyť jsi strašidlo.

Druhé strašidlo : Jo jo máš pravdu. Jsem strašidlo takže  vlastně straším.

První strašidlo : Tak hezky do toho. Ukažte co umíte, vystrašíme toho človíčka že nebude vědět čí je.

Písnička  :  V lese zní BUBU