Čekárna (ukázka)
Výstup 3
( vstupuje tělesný strážce rozhlíží se, pak přichází společnice za ním Pracháč )
Výpravčí : Dobrý den výpravčí Eduard Zapletal. Během mé služby se nic mimořádného nestalo. Akorát nepřijel vlak a máme tu trochu krysy, ale to je to pod kontrolou.
Pracháč : Dobře...tak tohle je nádraží ?....
Výpravčí : ...čtyři koleje ...a odstavná kolej...a pak tu je starý depo…
Pracháč : ( netrpělivě ) No dobře. Chtěl bych jeden lístek.
Výpravčí : Prosím ? Já vám asi nerozumím.
Pracháč : ( otáčí se na společnici ta mu něco šeptá do ucha ) Jízdenku do vlaku.
Výpravčí : Lístek do vlaku ? Vy nejste kontrola ?
Pracháč : Kontrola ? To ne. Já chci jeden lístek neboli, jak vy říkáte jízdenku do vlaku.
Výpravčí : ( oddechne si ) Aha, to je jiná pane. Kurňa to jsem si oddech. Tak kampak to bude ?
Pracháč : Co byste nám doporučil pane ?
Nádražák : Hele tady nejste v restauraci. Musíte vědět kam chcete dojet.
Pracháč : Opravdu ? To je nemilé. Nemám v tom zcela jasno.
Výpravčí : Každou chvíli čekáme vlak do Horní Police.
Pracháč : Vida, Horní Police říkáte ? Tam jsem tuším ještě nebyl. Třikrát.
( dá pokyn ochrance aby zaplatil )
Výpravčí : Sedmdesát dva korun.
Strážce : Tady máte pětset. V pořádku zbytek je váš.
Výpravčí : Ale to je moc.
Strážce : To je na novou plácačku.
Výpravčí : Děkuji.
Spisovatel : No asi bychom vám měli říct, že ten vlak dřív jak ráno nepřijede.
Pracháč : ( k výpravčímu i ) Opravdu ?
Výpravčí : Ne, ne, jenom obyčejný patnáctiminutový zpoždění....tedy už asi čtyři hodiny. Když dovolíte mám práci. ( zmizí )
Výpravčí : ( k ostatním ) Tak tedy až do rána. a co tu děláte vy dobří lidé.
Dívka : My tu čekáme na vlak.
Pracháč : Když tedy dovolíte počkáme tu s vámi. ( posadí se ostatní členové jeho doprovodu stojí ) ( trapné ticho )
Nádražák : Hele nic mi do toho není, ale to auto venku je vaše ?
Pracháč : Ano ? To je můj vůz.
Nádražák : Tak proč tu sedíte ?
Pracháč : Nejspíše ze stejného důvodu jako vy.
Spisovatel : Počkejte. My tu sedíme protože nemáme auto. Proto čekáme na vlak víte.
Pracháč : Já myslel, že jezdíte vlakem protože se vám to líbí ? Proč si tedy nějaké auto nekoupíte ?
Nádražák : Já a auto ? Prosím vás proč ? Já mám režijku. Víte kolik stojí benzín ? Já auto nepotřebuju, bez problému se vlakem dostanu kam chci. Tedy pokud zrovna jede.
Spisovatel : Já auto mám, ale vypadnul mi z něj motor. Přidělal jsem ho drátem ale už se nechytil. Sviňskej motor chcípnul na dobro.
Pracháč : Nemáte peníze co ?
Nádražák : Tak pozor já nejsem žádná socka pane. Já mám svůj plat, uživím bez problému manželku, dluhy nemám.
Spisovatel : No nejsem zrovna žádnej Rotchild, ale daně platím a na splácení půjček ještě mám.
Pracháč : A vy slečno ?
Dívka : Mě peníze nezajímají. …
Pracháč : Vidíte to máme společné, mě taky né. Někdy ani nevím co s nima.
Nádražák : ( žertem ) Chudáku. To vás lituji. Tak co kdybyste se rozdělil ?
Pracháč : Jako že bych vám dal část mých peněz ? Zajímavý nápad.
( k asistence ) Andílku můžeš mi podat ten kufřík ? ( otevře kufr je plný peněz ) Víc u sebe nemám. Kolik to je ? Asi deset miliónů. Jenom v korunách, vyšel jsem si jen tak nalehko.
Nádražák : A kruci. Tady se to modrá jak na plicním.
Spisovatel : ( zvoní mu mobil ) Teď né Richarde. … Víš co ? Skoč si do bordelu a nejdi si nějakou jinou práci než psaní. Debil pornografická !
Nádražák : Nechte si ty fóry. No tak máte prachy, ale nemusíte se na nás vytahovat. Jasný.
Pracháč : Nezlobte se, já to myslím vážně. Deset miliónů pro tři lidi málo, že ? Ale jednomu by to mohlo do začátku pomoci.
Dívka : Proč byste nám dával deset miliónů ? Co za to budete chtít ?
Nádražák : Jen si to nechte ! Já nejsem žádnej blbec já koukám na televizi. Mě je to jasný já si tady vezmu prachy a za měsíc si budu povídat s rybičkami na dně nějaký přehrady.
Pracháč : Já od vás přeci nic nechci. Vy pro mě nemusíte udělat vůbec nic Co třeba soutěž ? Mám pro vás nabídku, tenhle kufřík ode mne dostane ten kdo dokáže nejvíc pomoci ostatním.
Spisovatel : Kterým ostatním ?
Pracháč : Ostatním. Těm, kteří to potřebují.
Dívka : To je jako nějaká hra ?
Pracháč : Dalo by se to tak nazvat.
Nádražák : Už to chápu, tady je někde skrytá kamera. V tom kufříku co ? Ze mě pitomce dělat nebudete jasný. Já vás dám k soudu.
Pracháč : Uklidněte se, žádná kamera tady není. Alespoň o ní nevím.
Spisovatel : Tak jó, legrace je legrace. Jestli tomu rozumím, někdo z nás vás musí přesvědčit, že dokázal někomu pomoci, a pak dostane deset miliónu. Je to tak ? Kolik na to máme času ?
Pracháč : Řekněme než přijede vlak do Horní Police.
Spisovatel : No to není moc času a jaká jsou pravidla ?
Pracháč : Žádná.
Spisovatel : A co když se to nikomu z nás nepovede ?
Pracháč : Odjedeme do Horní Police a kufřík zůstane můj. No nebudu vás rušit počkáme na vlak v autě.
Nádražák : Tak moment, teď zmizíte i s prachama a už vás neuvidíme co ?
Pracháč : Co mám udělat abych vás přesvědčil, že to myslím vážně ? ( klepe na výdejní okýnko )
Výpravčí : ( vstrčí hlavu ) To nebyl váš to byl nákladní.
Pracháč : Chtěl bych si u vás mladý muži schovat do příjezdu vlaku tento kufřík. Je to možné ?
Výpravčí : Ale jistě. Chcete na to stvrzenku ?
Pracháč : To nebude nutné.
Výpravčí : Budu ho hlídat jako oko v hlavě. ( zavře okýnko )
Pracháč : Tak se uvidíme ve vlaku. Zatím nashledanou. A hodně štěstí.
( odchází )