Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čekárna (ukázka)

16. 2. 2007

Výstup 3
( vstupuje tělesný strážce rozhlíží se,  pak přichází společnice za ním Pracháč )

Výpravčí : Dobrý den výpravčí Eduard Zapletal. Během mé služby se nic mimořádného nestalo. Akorát nepřijel vlak a máme tu trochu krysy, ale to je to pod kontrolou.

Pracháč : Dobře...tak tohle je nádraží ?....

Výpravčí : ...čtyři koleje ...a  odstavná kolej...a pak tu je starý depo…

Pracháč : ( netrpělivě ) No dobře. Chtěl bych jeden lístek.

Výpravčí : Prosím ? Já vám asi nerozumím.

Pracháč : ( otáčí se na společnici ta mu něco šeptá do ucha )  Jízdenku do vlaku.

Výpravčí : Lístek do vlaku ?  Vy nejste kontrola ?

Pracháč : Kontrola ? To ne. Já chci jeden lístek neboli, jak vy říkáte jízdenku do vlaku.

Výpravčí : ( oddechne si ) Aha, to je jiná pane. Kurňa to jsem si oddech. Tak kampak to bude ?

Pracháč : Co byste nám doporučil pane ?

Nádražák : Hele tady nejste v restauraci. Musíte vědět kam chcete dojet.

Pracháč : Opravdu ? To je nemilé. Nemám v tom zcela jasno.

Výpravčí : Každou chvíli čekáme vlak do Horní Police.

Pracháč : Vida, Horní Police říkáte ? Tam jsem tuším ještě nebyl. Třikrát.
 ( dá pokyn ochrance aby zaplatil )

Výpravčí : Sedmdesát dva korun.

Strážce : Tady máte pětset. V  pořádku zbytek je váš.

Výpravčí : Ale to je moc.

Strážce : To je na novou plácačku.

Výpravčí : Děkuji.

Spisovatel : No asi bychom vám měli říct, že ten vlak dřív jak  ráno nepřijede.

Pracháč :  ( k výpravčímu i ) Opravdu ?

Výpravčí : Ne, ne, jenom obyčejný patnáctiminutový zpoždění....tedy už asi čtyři hodiny. Když dovolíte mám  práci. ( zmizí )

Výpravčí : ( k ostatním ) Tak tedy až do rána. a co tu děláte vy dobří lidé.

Dívka : My tu čekáme na vlak.

Pracháč : Když tedy dovolíte počkáme tu s vámi. ( posadí se ostatní členové jeho doprovodu stojí )   ( trapné ticho )

Nádražák : Hele nic mi do toho není, ale to auto venku je vaše ?

Pracháč : Ano ?  To je můj vůz.

Nádražák : Tak proč tu sedíte ?

Pracháč : Nejspíše ze stejného důvodu jako vy.

Spisovatel : Počkejte.  My tu sedíme protože nemáme auto. Proto čekáme na vlak víte.

Pracháč : Já myslel, že jezdíte vlakem protože se vám to  líbí ? Proč si tedy nějaké auto nekoupíte ?

Nádražák : Já a  auto ? Prosím vás proč ? Já mám režijku. Víte kolik stojí benzín ? Já auto nepotřebuju, bez problému se vlakem dostanu kam chci. Tedy pokud zrovna jede.

Spisovatel : Já auto mám, ale vypadnul mi z něj motor. Přidělal jsem ho  drátem ale už se nechytil. Sviňskej motor chcípnul na dobro.

Pracháč : Nemáte peníze co ?

Nádražák : Tak pozor já nejsem žádná socka pane. Já mám svůj plat, uživím bez problému manželku, dluhy nemám.

Spisovatel : No nejsem zrovna žádnej Rotchild, ale daně platím a na splácení půjček ještě mám.

Pracháč : A vy slečno ?

Dívka : Mě peníze nezajímají. …

Pracháč : Vidíte to máme společné, mě taky né. Někdy ani nevím co s nima.

Nádražák : ( žertem ) Chudáku. To vás lituji. Tak co kdybyste se rozdělil ?

Pracháč : Jako že bych vám dal část mých peněz ? Zajímavý nápad.
 ( k asistence ) Andílku můžeš mi podat ten kufřík ? ( otevře kufr je plný peněz ) Víc u sebe nemám. Kolik to je ?  Asi deset miliónů. Jenom v korunách, vyšel jsem si jen tak nalehko.

Nádražák : A kruci. Tady se to modrá jak na plicním. 

Spisovatel  : ( zvoní mu mobil ) Teď né  Richarde. … Víš co ? Skoč si do bordelu a nejdi si nějakou jinou práci než psaní.  Debil pornografická !

Nádražák : Nechte si ty fóry. No tak máte prachy, ale nemusíte se na nás vytahovat. Jasný.

Pracháč : Nezlobte se, já to myslím vážně. Deset miliónů pro tři lidi málo, že ? Ale  jednomu by to mohlo do začátku pomoci.

Dívka : Proč byste nám dával deset miliónů ? Co za to budete chtít ?

Nádražák : Jen si to nechte ! Já nejsem žádnej blbec já koukám na televizi. Mě je to jasný já si tady vezmu prachy a za měsíc si budu povídat s rybičkami na dně nějaký přehrady.

Pracháč : Já od vás přeci nic nechci. Vy pro mě nemusíte udělat vůbec nic  Co třeba soutěž ?  Mám pro vás nabídku, tenhle kufřík ode mne dostane ten kdo dokáže nejvíc pomoci ostatním.

Spisovatel : Kterým ostatním ?

Pracháč : Ostatním. Těm, kteří to potřebují.

Dívka : To je jako nějaká hra ?

Pracháč : Dalo by se to tak nazvat.

Nádražák : Už to chápu, tady je někde skrytá kamera. V tom kufříku co ?  Ze mě pitomce dělat nebudete jasný. Já vás dám k soudu.

Pracháč : Uklidněte se, žádná kamera tady není. Alespoň o ní nevím.

Spisovatel : Tak jó, legrace je legrace. Jestli tomu rozumím, někdo z nás vás musí přesvědčit, že dokázal někomu pomoci, a pak dostane deset miliónu. Je to tak ? Kolik na to máme času ?

Pracháč : Řekněme než přijede vlak do Horní Police.

Spisovatel : No to není moc času a jaká jsou pravidla ?

Pracháč : Žádná.

Spisovatel :  A co když se to nikomu z nás nepovede ?

Pracháč : Odjedeme do Horní Police a kufřík zůstane můj. No nebudu vás rušit počkáme na vlak v autě.

Nádražák :  Tak moment, teď zmizíte i s prachama a už vás neuvidíme co ?

Pracháč : Co mám udělat abych vás přesvědčil, že to myslím vážně ? (  klepe na výdejní okýnko )

Výpravčí : ( vstrčí hlavu ) To nebyl váš to byl nákladní.

Pracháč : Chtěl bych si u vás mladý muži schovat do příjezdu vlaku tento kufřík. Je to možné ?

Výpravčí : Ale jistě. Chcete na to stvrzenku ?

Pracháč : To nebude nutné.

Výpravčí : Budu ho hlídat jako oko v hlavě. ( zavře okýnko )

Pracháč : Tak se uvidíme ve vlaku. Zatím nashledanou. A hodně štěstí.
 ( odchází )